V aktuálním komentáři pro Deník Alarm náš člen Jan Randák upozorňuje, že rozšířená představa o „genech“, které nás údajně nutí hromadit majetek a bránit se změně, je zavádějící. Podle něj jde o formu biologického fatalismu, který zakrývá skutečnou historickou zkušenost lidstva – tedy schopnost spolupráce, střídmosti a vědomé organizace společného života.
V aktuálním komentáři „Když byt smrdí politikou“ pro Deník Referendum rozvíjí náš člen Jan Randák téma, které se dotýká řady z nás: krize bydlení není jen otázkou cen a individuálních voleb, ale symptomem selhání politické představivosti. Na příkladu historického i současného vnímání bydlení ukazuje, že nedůstojné a nedostupné bydlení podkopává zdraví, společenskou soudržnost i důvěru ve veřejné instituce […]
Naše členka Veronika Faktorová v komentáři pro Deník Referendum ukazuje, že je environmentální výchova důležitou součástí moderního vzdělávání, která má hluboké historické kořeny a rozhodně není nástrojem „zelené indoktrinace“ dětí aktivisty. Historické studie ukazují, že práce v přírodě – například ve školních zahradách – byla pilířem školní výuky již od 19. století a přispívala k […]
V Deníku Referendum vyšel nový text Michala Hořejšího, člena Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti. Článek se věnuje způsobům, jimiž politický aktér Motoristé sobě pracuje s jazykem reprezentace, normality a samozřejmosti, a nabízí jejich kritické, diskurzivně analytické čtení. Text není míněn jen jako komentář k aktuální politické situaci. Vychází z odborné expertízy historika a […]
V aktuálním čísle časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia publikoval Ondřej Táborský studii, která se věnuje vizuální komunikaci ekologických témat v Československu v období státního socialismu. Na základě analýzy zhruba sedmdesáti plakátů z let 1970–1990 z muzejních sbírek a knihovních přehledů ukazuje, jak plakát fungoval jako médium mezi státem, odbornými institucemi a veřejností, a […]
V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Jan Randák upozorňuje na problém, který nastává, když se vědění mění v produkt s čárovým kódem. Univerzita přestává být strážcem kritického myšlení a stává se dodavatelskou firmou kompetencí. Obrana akademie proto nezačíná na náměstích, ale v návycích a rozhodnutích samotných akademiků.
V komentáři pro Deník Referendum členka naší badatelské skupiny Lucie Česálková upozorňuje na problematické postupy v hodnocení vědy v českém prostředí. To je spjato zejména s korporátními platformami Scopus a Web of Science. Systém, který většina Západu opouští, válcuje časopisy, deformuje kvalitu zejména humanitních oborů a chronicky zvýhodňuje silnější.
V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Michal Hořejší spolu se seminářem Kritická analýza diskurzu a environmentální politika analyzuje program a texty Motoristů sobě a Petra Macinky. o ministerstvo životního prostředí neusilují jen proto, aby ho rozvrátili. Analýza programu a Macinkových textů ukázala, že strana svým bojem se „zelenými“ především odklání hněv od […]
V Kompostu #10 vyšel rozhovor člena naší badatelské skupiny Ondřeje Táborského s designérem služeb Markem Menclem (Pábení). Pod názvem „Někdy stačí i drobná změna“ oba mluví o tom, jak lze kulturní a veřejné instituce posouvat kupředu prostřednictvím promyšleného designu, sociálních inovací a citlivého přemýšlení o dopadech.
V článku pro Deník Referendum se Jan Randák věnuje knize švédského biologa Johana Eklöfa Manifest za tmu, která kriticky poukazuje na ekologické, zdravotní i kulturní dopady světelného smogu.
