Nové vydání časopisu Kompost přináší rozsáhlý rozhovor, který vedl náš člen Ondřej Táborský s Jacobem Sylvesterem Bilabelem — vizionářem udržitelné kultury.
Nové vydání časopisu Kompost přináší rozsáhlý rozhovor, který vedl náš člen Ondřej Táborský s Jacobem Sylvesterem Bilabelem — vizionářem udržitelné kultury.
Členky EHP se zúčastnily Mezinárodního workshopu Les, hranice, identita: Minulost a současnost Šumavy pohledem environmentálních humanitních věd, který se nemohl konat jinde než právě na Šumavě!
Zveme vás na konferenci Energy in Times of Crisis pořádanou 29. a 30. září 2026 Ústavem pro soudobé dějiny a Filosofickým ústavem AV ČR. Za Environmental Humanities Prague vystoupí Lucie Česálková.
Výběr textů, který sestavil náš člen, literární vědec a básník, Josef Hrdlička, vychází z tradice angloamerické environmentálně angažované poezie, pro niž se vžilo označení ekopoezie. Jak však napovídá už přizvednuté obočí za názvem čísla, obsah se na tomto nevyčerpává, ale nabízí mnoho dalších poloh, témat a poetik. Vykračuje směrem do současnosti i dalších krajin a […]
V prvním letošním čísle časopisu Soudobé dějiny (1/2026) vyšel text člena naší skupiny Jana Randáka Historie pro nový svět. František Graus mezi minulostí a planetární krizí. Ve svém diskusním příspěvku Jan Randák aktualizuje esej historika Františka Grause z přelomu let 1968/1969 Naše živá a mrtvá minulost o krizi moderní historiografie a propojuje tehdejší civilizační znejistění […]
Naše členky Veronika Faktorová, Eliška Švarná, Lucie Česálková, Anna Kolářová a Nikola Novotná vyrazily na konferenci Environment and Society in East-Central Europe, která se konala 28. a 29. května 2026 na Ostravské univerzitě.
Číslo věnované modrým humanitním vědám (blue humanities) se zabývá vodou ve všech jejích podobách – od moří a oceánů po nádrže, řeky či mokřady. Z vody vzešel život a proměna vodních tras bude čím dál citelněji ovlivňovat světové dění, jak dobře ví i kurátor čísla, spisovatel a mořská víla v jednom, náš člen, Ondřej Macl.
Naši členové Lucie Česálková a Jan Randák byli hosty podcastu Udržitelná Karlovka, kde ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory.
Na webu FF UK právě vyšel rozhovor o naší badatelské skupině s Janem Randákem! Mluvil o tom, proč naše platforma vznikla, jaké otázky si klade a kam směřuje její další rozvoj.
V aktuálním komentáři pro Deník Alarm náš člen Jan Randák upozorňuje, že rozšířená představa o „genech“, které nás údajně nutí hromadit majetek a bránit se změně, je zavádějící. Podle něj jde o formu biologického fatalismu, který zakrývá skutečnou historickou zkušenost lidstva – tedy schopnost spolupráce, střídmosti a vědomé organizace společného života.
Členky EHP se zúčastnily Mezinárodního workshopu Les, hranice, identita: Minulost a současnost Šumavy pohledem environmentálních humanitních věd, který se nemohl konat jinde než právě na Šumavě!
Naše členky Veronika Faktorová, Eliška Švarná, Lucie Česálková, Anna Kolářová a Nikola Novotná vyrazily na konferenci Environment and Society in East-Central Europe, která se konala 28. a 29. května 2026 na Ostravské univerzitě.
Badatelská skupina pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti při Ústavu historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pořádala ve spolupráci s Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa (GWZO) v Lipsku mezinárodní workshop věnovaný současnému výzkumu v oblasti environmentálních humanitních věd.
V sobotu 9. října ožily ulice Litoměřic pod heslem Zažít město jinak, celostátně koordinované spolkem AutoMat. Akce propojuje občanskou aktivitu, sousedské setkávání a experimenty s udržitelnou mobilitou – a letos v Litoměřicích zahrnovala i vystoupení z oblasti humanitních věd.
Na třinácté konferenci European Society for Environmental History (ESEH), která se letos nesla v duchu Historie klimatu, se odborníci setkali, aby diskutovali, jak písemné a hmotné záznamy mohou odhalit sociální adaptaci a proměny v době rychlých klimatických změn. Mezi přednášejícími nechyběly naše kolegyně Anna Kolářová a Nikola Novotná, které prezentovaly své výzkumy zaměřené na Šumavu.
Jaké příběhy o krajině a budoucnosti vypráví brázda? Workshop Ars Biologica, který se konal 26. června 2025 v Praze ve spolupráci Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) a kulturní iniciativy České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, diskutoval tradiční výstavu Země živitelka jako kulturní artefakt a proměnlivý symbol agrární identity […]
V úterý 17. června ožila městská divočina UMPRUM / Kafkárna debatou na průsečíku literatury, ekologie a společenského naléhání. Pod názvem „Klimatické katastrofy mezi estetikou a politikou“ zde proběhl diskusní večer pořádaný redakcí časopisu Plav, doplněný křtem nového čísla věnovaného potopám a hudebním vystoupením sboru Družina.
Naše kolegyně Barbora Hunčovská vystoupila 16. května 2025 na prvním teoretickém workshopu k projektu Zdivočelá země, kde se věnovala tématu traumatizované městské krajiny ukrajinských měst zasažených ruskou agresí.
Mezinárodní workshop na téma Animace, green storytelling a udržitelná produkce byl zaměřen na reflexi médií v souvislosti s využíváním přírodních zdrojů, na animaci a otázky udržitelnosti.
Ve dnech 28. února až 1. března navštívila Ústav českých dějin Filozofické fakulty UK historička Reinhild Kreis z univerzity v německém Siegen. Historie na univerzitě v Siegen se sice řadí k spíše menším univerzitním pracovištím, jde však o jedinou instituci v Německu, v jejíž struktuře je zakotvena profesura pro dějiny přítomnosti – Professur für Geschichte der Gegenwart. Během svého pobytu v […]
