V prvním letošním čísle časopisu Soudobé dějiny (1/2026) vyšel text člena naší skupiny Jana Randáka Historie pro nový svět. František Graus mezi minulostí a planetární krizí. Ve svém diskusním příspěvku Jan Randák aktualizuje esej historika Františka Grause z přelomu let 1968/1969 Naše živá a mrtvá minulost o krizi moderní historiografie a propojuje tehdejší civilizační znejistění se současnou klimatickou a ekologickou krizí.
S oporou o koncepty „humanitních věd transformace“ Sverkera Sörlina a „planetární historie“ Dipeshe Chakrabartyho se autor vyslovuje pro opuštění čistě antropocentrické perspektivy i zavedených národních narativů a k nahlížení na přírodu, biosféru či klima jako na plnohodnotné aktéry dějin. Podle Randáka naráží dnešní svět na své environmentální hranice, a historiografie by proto neměla být jen pasivním popisem minulosti, ale formou aktivní společenské sebereflexe a „péče o přítomnost i časy příští“.
Závěrem kritizuje ošidnou akademickou neutralitu současného vědeckého prostředí zaměřeného na výkon a varuje, že ignorování planetární krize se rovná tiché spoluúčasti na rozpadu světa, čímž text přináší zásadní teoretický i etický impuls pro celé environmentální humanitní vědy.
