V aktuálním komentáři pro Deník Alarm náš člen Jan Randák upozorňuje, že rozšířená představa o „genech“, které nás údajně nutí hromadit majetek a bránit se změně, je zavádějící. Podle něj jde o formu biologického fatalismu, který zakrývá skutečnou historickou zkušenost lidstva – tedy schopnost spolupráce, střídmosti a vědomé organizace společného života.
Připomíná, že lidské společnosti v průběhu tisíciletí opakovaně experimentovaly s různými formami soužití – od komunit po hierarchické struktury. Spolupráce a vzájemná pomoc byly podle něj často klíčovými strategiemi přežití, nikoli výjimkou. Ekologická transformace tak není bojem proti lidské přirozenosti, ale návratem k jedné z jejích historicky doložených možností.
Změna podle Randáka nespočívá v překonání „genetických limitů“, ale v tom, jaké příběhy o sobě vyprávíme a jaké instituce a hodnoty podporujeme. Uskromnění není asketický výkon, ale projev civilizační zralosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím.
