Jak číst krajinu jako kroniku společnosti? Kde se láme hranice mezi přírodou a kulturou? A co pro nás dnes znamená zemědělství? Na tyto otázky hledali odpovědi členové Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) spolu se svými hosty 24. srpna 2025 na agrosalonu Země živitelka v rámci Ars Biologica Pavilon.
Na třinácté konferenci European Society for Environmental History (ESEH), která se letos nesla v duchu Historie klimatu, se odborníci setkali, aby diskutovali, jak písemné a hmotné záznamy mohou odhalit sociální adaptaci a proměny v době rychlých klimatických změn. Mezi přednášejícími nechyběly naše kolegyně Anna Kolářová a Nikola Novotná, které prezentovaly své výzkumy zaměřené na Šumavu.
Badatelská skupina pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti se zapojila do projektu Ars Biologica, součásti programu Evropské hlavní město kultury 2028 v Českých Budějovicích. Platforma propojuje pedagogy, humanitní vědce, kurátory, umělce a další odborníky a otevírá prostor pro kritickou reflexi role humanitních a společenských věd v současných proměnách životního prostředí.
Jaké příběhy o krajině a budoucnosti vypráví brázda? Workshop Ars Biologica, který se konal 26. června 2025 v Praze ve spolupráci Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) a kulturní iniciativy České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, diskutoval tradiční výstavu Země živitelka jako kulturní artefakt a proměnlivý symbol agrární identity […]
V úterý 17. června ožila městská divočina UMPRUM / Kafkárna debatou na průsečíku literatury, ekologie a společenského naléhání. Pod názvem „Klimatické katastrofy mezi estetikou a politikou“ zde proběhl diskusní večer pořádaný redakcí časopisu Plav, doplněný křtem nového čísla věnovaného potopám a hudebním vystoupením sboru Družina.
Naše kolegyně Barbora Hunčovská vystoupila 16. května 2025 na prvním teoretickém workshopu k projektu Zdivočelá země, kde se věnovala tématu traumatizované městské krajiny ukrajinských měst zasažených ruskou agresí.
Ve své eseji publikované v prosinci 2024 v časopise Tvar se Michal Hořejší a Veronika Faktorová ptají, jakou roli má hrát literární věda v době klimatické a environmentální krize.
Článek přináší inspiraci, jak mohou kulturní instituce přetvářet své poslání a aktivně reagovat na společenské a environmentální výzvy.
