Nové vydání časopisu Kompost přináší rozsáhlý rozhovor, který vedl náš člen Ondřej Táborský s Jacobem Sylvesterem Bilabelem — vizionářem udržitelné kultury.
Nové vydání časopisu Kompost přináší rozsáhlý rozhovor, který vedl náš člen Ondřej Táborský s Jacobem Sylvesterem Bilabelem — vizionářem udržitelné kultury.
Výběr textů, který sestavil náš člen, literární vědec a básník, Josef Hrdlička, vychází z tradice angloamerické environmentálně angažované poezie, pro niž se vžilo označení ekopoezie. Jak však napovídá už přizvednuté obočí za názvem čísla, obsah se na tomto nevyčerpává, ale nabízí mnoho dalších poloh, témat a poetik. Vykračuje směrem do současnosti i dalších krajin a […]
Číslo věnované modrým humanitním vědám (blue humanities) se zabývá vodou ve všech jejích podobách – od moří a oceánů po nádrže, řeky či mokřady. Z vody vzešel život a proměna vodních tras bude čím dál citelněji ovlivňovat světové dění, jak dobře ví i kurátor čísla, spisovatel a mořská víla v jednom, náš člen, Ondřej Macl.
Naši členové Lucie Česálková a Jan Randák byli hosty podcastu Udržitelná Karlovka, kde ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory.
Na webu FF UK právě vyšel rozhovor o naší badatelské skupině s Janem Randákem! Mluvil o tom, proč naše platforma vznikla, jaké otázky si klade a kam směřuje její další rozvoj.
V aktuálním komentáři pro Deník Alarm náš člen Jan Randák upozorňuje, že rozšířená představa o „genech“, které nás údajně nutí hromadit majetek a bránit se změně, je zavádějící. Podle něj jde o formu biologického fatalismu, který zakrývá skutečnou historickou zkušenost lidstva – tedy schopnost spolupráce, střídmosti a vědomé organizace společného života.
V aktuálním komentáři „Když byt smrdí politikou“ pro Deník Referendum rozvíjí náš člen Jan Randák téma, které se dotýká řady z nás: krize bydlení není jen otázkou cen a individuálních voleb, ale symptomem selhání politické představivosti. Na příkladu historického i současného vnímání bydlení ukazuje, že nedůstojné a nedostupné bydlení podkopává zdraví, společenskou soudržnost i důvěru ve veřejné instituce […]
Naše členka Veronika Faktorová v komentáři pro Deník Referendum ukazuje, že je environmentální výchova důležitou součástí moderního vzdělávání, která má hluboké historické kořeny a rozhodně není nástrojem „zelené indoktrinace“ dětí aktivisty. Historické studie ukazují, že práce v přírodě – například ve školních zahradách – byla pilířem školní výuky již od 19. století a přispívala k […]
V Deníku Referendum vyšel nový text Michala Hořejšího, člena Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti. Článek se věnuje způsobům, jimiž politický aktér Motoristé sobě pracuje s jazykem reprezentace, normality a samozřejmosti, a nabízí jejich kritické, diskurzivně analytické čtení. Text není míněn jen jako komentář k aktuální politické situaci. Vychází z odborné expertízy historika a […]
V aktuálním čísle časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia publikoval Ondřej Táborský studii, která se věnuje vizuální komunikaci ekologických témat v Československu v období státního socialismu. Na základě analýzy zhruba sedmdesáti plakátů z let 1970–1990 z muzejních sbírek a knihovních přehledů ukazuje, jak plakát fungoval jako médium mezi státem, odbornými institucemi a veřejností, a […]