V aktuálním čísle časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia publikoval Ondřej Táborský studii, která se věnuje vizuální komunikaci ekologických témat v Československu v období státního socialismu. Na základě analýzy zhruba sedmdesáti plakátů z let 1970–1990 z muzejních sbírek a knihovních přehledů ukazuje, jak plakát fungoval jako médium mezi státem, odbornými institucemi a veřejností, a […]
V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Jan Randák upozorňuje na problém, který nastává, když se vědění mění v produkt s čárovým kódem. Univerzita přestává být strážcem kritického myšlení a stává se dodavatelskou firmou kompetencí. Obrana akademie proto nezačíná na náměstích, ale v návycích a rozhodnutích samotných akademiků.
V komentáři pro Deník Referendum členka naší badatelské skupiny Lucie Česálková upozorňuje na problematické postupy v hodnocení vědy v českém prostředí. To je spjato zejména s korporátními platformami Scopus a Web of Science. Systém, který většina Západu opouští, válcuje časopisy, deformuje kvalitu zejména humanitních oborů a chronicky zvýhodňuje silnější.
V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Michal Hořejší spolu se seminářem Kritická analýza diskurzu a environmentální politika analyzuje program a texty Motoristů sobě a Petra Macinky. o ministerstvo životního prostředí neusilují jen proto, aby ho rozvrátili. Analýza programu a Macinkových textů ukázala, že strana svým bojem se „zelenými“ především odklání hněv od […]
V Kompostu #10 vyšel rozhovor člena naší badatelské skupiny Ondřeje Táborského s designérem služeb Markem Menclem (Pábení). Pod názvem „Někdy stačí i drobná změna“ oba mluví o tom, jak lze kulturní a veřejné instituce posouvat kupředu prostřednictvím promyšleného designu, sociálních inovací a citlivého přemýšlení o dopadech.
V článku pro Deník Referendum se Jan Randák věnuje knize švédského biologa Johana Eklöfa Manifest za tmu, která kriticky poukazuje na ekologické, zdravotní i kulturní dopady světelného smogu.
Badatelská skupina pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti při Ústavu historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pořádá ve spolupráci s Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa (GWZO) v Lipsku mezinárodní workshop věnovaný současnému výzkumu v oblasti environmentálních humanitních věd.
Příběh losa Emila a šumavských jelenů, jak ho popisuje Nikola Novotná v Deníku Referendum, ukazuje, že lidská rozhodnutí se zapisují do krajiny na celé generace. I po odstranění železné opony se jelení populace chová, jako by bariéra stále existovala.
V sobotu 9. října ožily ulice Litoměřic pod heslem Zažít město jinak, celostátně koordinované spolkem AutoMat. Akce propojuje občanskou aktivitu, sousedské setkávání a experimenty s udržitelnou mobilitou – a letos v Litoměřicích zahrnovala i vystoupení z oblasti humanitních věd.
Jak číst krajinu jako kroniku společnosti? Kde se láme hranice mezi přírodou a kulturou? A co pro nás dnes znamená zemědělství? Na tyto otázky hledali odpovědi členové Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) spolu se svými hosty 24. srpna 2025 na agrosalonu Země živitelka v rámci Ars Biologica Pavilon.
