Jak číst krajinu jako kroniku společnosti? Kde se láme hranice mezi přírodou a kulturou? A co pro nás dnes znamená zemědělství?
Na tyto otázky hledali odpovědi členové Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) spolu se svými hosty 24. srpna 2025 na agrosalonu Země živitelka v rámci Ars Biologica Pavilon.
Program zahájil Ondřej Macl (EHP) s interaktivní performancí Návrat Přemysla Oráče. V poetickém a zároveň kritickém gestu připomněl, co vše může znamenat brázda.
Na něj navázal Tomáš Uhnák s přednáškou Agrolesnictví – víc než stromy v poli. Připomněl, že pole a les nemusí být oddělené světy – a že právě jejich propojení může být cestou z ekologické i zemědělské krize.
Jan Randák (EHP) vystoupil s přednáškou Krajina jako zrcadlo společnosti. Ve svém vystoupení ukázal, že krajina není jen kulisou, ale živým archivem paměti a hodnot. Nese v sobě stopy hospodaření, kulturních představ i ekologických rozhodnutí minulých generací a připomíná, že to, jak s ní zacházíme dnes, utváří podobu světa pro budoucnost.
Na závěr proběhla debata Kde končí příroda a začíná kultura?, kterou moderovala Veronika Faktorová (EHP). Diskutovali v ní Michal Hořejší (EHP), Martin Netočný, Jan Randák (EHP) a Tomáš Uhnák – a společně ukazovali, že naše představy o hranici mezi přírodním a kulturním jsou často umělé a mohou brzdit hledání řešení ekologické krize.
Ars Biologica Pavilon na agrosalonu spojil vědu, umění i veřejnost. Badatelská skupina EHP spolu se svými hosty do něj přinesla pohled, který zdůrazňuje, že péče o půdu a krajinu není jen technickou otázkou, ale také otázkou paměti, kultury a společných hodnot – dnešních i těch pro budoucnost.
Další informace: https://www.budejovice2028.eu/udalosti/ars-biologica-pavilon-na-zemi-zivitelce-2025
