V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Jan Randák upozorňuje na problém, který nastává, když se vědění mění v produkt s čárovým kódem. Univerzita přestává být strážcem kritického myšlení a stává se dodavatelskou firmou kompetencí. Obrana akademie proto nezačíná na náměstích, ale v návycích a rozhodnutích samotných akademiků.
V komentáři pro Deník Referendum členka naší badatelské skupiny Lucie Česálková upozorňuje na problematické postupy v hodnocení vědy v českém prostředí. To je spjato zejména s korporátními platformami Scopus a Web of Science. Systém, který většina Západu opouští, válcuje časopisy, deformuje kvalitu zejména humanitních oborů a chronicky zvýhodňuje silnější.
V komentáři pro Deník Referendum člen naší badatelské skupiny Michal Hořejší spolu se seminářem Kritická analýza diskurzu a environmentální politika analyzuje program a texty Motoristů sobě a Petra Macinky. o ministerstvo životního prostředí neusilují jen proto, aby ho rozvrátili. Analýza programu a Macinkových textů ukázala, že strana svým bojem se „zelenými“ především odklání hněv od […]
V Kompostu #10 vyšel rozhovor člena naší badatelské skupiny Ondřeje Táborského s designérem služeb Markem Menclem (Pábení). Pod názvem „Někdy stačí i drobná změna“ oba mluví o tom, jak lze kulturní a veřejné instituce posouvat kupředu prostřednictvím promyšleného designu, sociálních inovací a citlivého přemýšlení o dopadech.
V článku pro Deník Referendum se Jan Randák věnuje knize švédského biologa Johana Eklöfa Manifest za tmu, která kriticky poukazuje na ekologické, zdravotní i kulturní dopady světelného smogu.
Badatelská skupina pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti při Ústavu historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pořádá ve spolupráci s Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa (GWZO) v Lipsku mezinárodní workshop věnovaný současnému výzkumu v oblasti environmentálních humanitních věd.
Příběh losa Emila a šumavských jelenů, jak ho popisuje Nikola Novotná v Deníku Referendum, ukazuje, že lidská rozhodnutí se zapisují do krajiny na celé generace. I po odstranění železné opony se jelení populace chová, jako by bariéra stále existovala.
V sobotu 9. října ožily ulice Litoměřic pod heslem Zažít město jinak, celostátně koordinované spolkem AutoMat. Akce propojuje občanskou aktivitu, sousedské setkávání a experimenty s udržitelnou mobilitou – a letos v Litoměřicích zahrnovala i vystoupení z oblasti humanitních věd.
Jak číst krajinu jako kroniku společnosti? Kde se láme hranice mezi přírodou a kulturou? A co pro nás dnes znamená zemědělství? Na tyto otázky hledali odpovědi členové Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) spolu se svými hosty 24. srpna 2025 na agrosalonu Země živitelka v rámci Ars Biologica Pavilon.
Na třinácté konferenci European Society for Environmental History (ESEH), která se letos nesla v duchu Historie klimatu, se odborníci setkali, aby diskutovali, jak písemné a hmotné záznamy mohou odhalit sociální adaptaci a proměny v době rychlých klimatických změn. Mezi přednášejícími nechyběly naše kolegyně Anna Kolářová a Nikola Novotná, které prezentovaly své výzkumy zaměřené na Šumavu.
Badatelská skupina pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti při Ústavu historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pořádá ve spolupráci s Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa (GWZO) v Lipsku mezinárodní workshop věnovaný současnému výzkumu v oblasti environmentálních humanitních věd.
V sobotu 9. října ožily ulice Litoměřic pod heslem Zažít město jinak, celostátně koordinované spolkem AutoMat. Akce propojuje občanskou aktivitu, sousedské setkávání a experimenty s udržitelnou mobilitou – a letos v Litoměřicích zahrnovala i vystoupení z oblasti humanitních věd.
Na třinácté konferenci European Society for Environmental History (ESEH), která se letos nesla v duchu Historie klimatu, se odborníci setkali, aby diskutovali, jak písemné a hmotné záznamy mohou odhalit sociální adaptaci a proměny v době rychlých klimatických změn. Mezi přednášejícími nechyběly naše kolegyně Anna Kolářová a Nikola Novotná, které prezentovaly své výzkumy zaměřené na Šumavu.
Jaké příběhy o krajině a budoucnosti vypráví brázda? Workshop Ars Biologica, který se konal 26. června 2025 v Praze ve spolupráci Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti (EHP) a kulturní iniciativy České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, diskutoval tradiční výstavu Země živitelka jako kulturní artefakt a proměnlivý symbol agrární identity […]
V úterý 17. června ožila městská divočina UMPRUM / Kafkárna debatou na průsečíku literatury, ekologie a společenského naléhání. Pod názvem „Klimatické katastrofy mezi estetikou a politikou“ zde proběhl diskusní večer pořádaný redakcí časopisu Plav, doplněný křtem nového čísla věnovaného potopám a hudebním vystoupením sboru Družina.
Naše kolegyně Barbora Hunčovská vystoupila 16. května 2025 na prvním teoretickém workshopu k projektu Zdivočelá země, kde se věnovala tématu traumatizované městské krajiny ukrajinských měst zasažených ruskou agresí.
Mezinárodní workshop na téma Animace, green storytelling a udržitelná produkce byl zaměřen na reflexi médií v souvislosti s využíváním přírodních zdrojů, na animaci a otázky udržitelnosti.
Ve dnech 28. února až 1. března navštívila Ústav českých dějin Filozofické fakulty UK historička Reinhild Kreis z univerzity v německém Siegen. Historie na univerzitě v Siegen se sice řadí k spíše menším univerzitním pracovištím, jde však o jedinou instituci v Německu, v jejíž struktuře je zakotvena profesura pro dějiny přítomnosti – Professur für Geschichte der Gegenwart. Během svého pobytu v […]
Dne 6. února 2024 se v pražském Kampusu Hybernská uskutečnila vernisáž putovní výstavy „Karel Klostermann a zrod Šumavy“ o spisovateli nerozlučně spjatém s tímto pohořím. Obsahově vychází ze stejnojmenné publikace sestavené lingvistou Michalem Hořejším a bohemistkou Veronikou Faktorovou. V rámci vernisáže proběhla panelová diskuse autorů s estetikem Karlem Stibralem, historičkou Annou Kolářovou a historikem a komentátorem Matějem […]
