V prvním letošním čísle časopisu Soudobé dějiny (1/2026) vyšel text člena naší skupiny Jana Randáka Historie pro nový svět. František Graus mezi minulostí a planetární krizí. Ve svém diskusním příspěvku Jan Randák aktualizuje esej historika Františka Grause z přelomu let 1968/1969 Naše živá a mrtvá minulost o krizi moderní historiografie a propojuje tehdejší civilizační znejistění […]
Naše členky Veronika Faktorová, Eliška Švarná, Lucie Česálková, Anna Kolářová a Nikola Novotná vyrazily na konferenci Environment and Society in East-Central Europe, která se konala 28. a 29. května 2026 na Ostravské univerzitě.
Číslo věnované modrým humanitním vědám (blue humanities) se zabývá vodou ve všech jejích podobách – od moří a oceánů po nádrže, řeky či mokřady. Z vody vzešel život a proměna vodních tras bude čím dál citelněji ovlivňovat světové dění, jak dobře ví i kurátor čísla, spisovatel a mořská víla v jednom, náš člen, Ondřej Macl.
Naši členové Lucie Česálková a Jan Randák byli hosty podcastu Udržitelná Karlovka, kde ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory.
Na webu FF UK právě vyšel rozhovor o naší badatelské skupině s Janem Randákem! Mluvil o tom, proč naše platforma vznikla, jaké otázky si klade a kam směřuje její další rozvoj.
V aktuálním komentáři pro Deník Alarm náš člen Jan Randák upozorňuje, že rozšířená představa o „genech“, které nás údajně nutí hromadit majetek a bránit se změně, je zavádějící. Podle něj jde o formu biologického fatalismu, který zakrývá skutečnou historickou zkušenost lidstva – tedy schopnost spolupráce, střídmosti a vědomé organizace společného života.
V aktuálním komentáři „Když byt smrdí politikou“ pro Deník Referendum rozvíjí náš člen Jan Randák téma, které se dotýká řady z nás: krize bydlení není jen otázkou cen a individuálních voleb, ale symptomem selhání politické představivosti. Na příkladu historického i současného vnímání bydlení ukazuje, že nedůstojné a nedostupné bydlení podkopává zdraví, společenskou soudržnost i důvěru ve veřejné instituce […]
Naše členka Veronika Faktorová v komentáři pro Deník Referendum ukazuje, že je environmentální výchova důležitou součástí moderního vzdělávání, která má hluboké historické kořeny a rozhodně není nástrojem „zelené indoktrinace“ dětí aktivisty. Historické studie ukazují, že práce v přírodě – například ve školních zahradách – byla pilířem školní výuky již od 19. století a přispívala k […]
V Deníku Referendum vyšel nový text Michala Hořejšího, člena Badatelské skupiny pro environmentální humanitní vědy a dějiny přítomnosti. Článek se věnuje způsobům, jimiž politický aktér Motoristé sobě pracuje s jazykem reprezentace, normality a samozřejmosti, a nabízí jejich kritické, diskurzivně analytické čtení. Text není míněn jen jako komentář k aktuální politické situaci. Vychází z odborné expertízy historika a […]
V aktuálním čísle časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia publikoval Ondřej Táborský studii, která se věnuje vizuální komunikaci ekologických témat v Československu v období státního socialismu. Na základě analýzy zhruba sedmdesáti plakátů z let 1970–1990 z muzejních sbírek a knihovních přehledů ukazuje, jak plakát fungoval jako médium mezi státem, odbornými institucemi a veřejností, a […]
